vERuNdA na Ti #2 - první den
Další blog o tom, jak bylo na The International
Psal se první den na TI. Vancouver je drahé město, nejlevnější ubytování jsme našli cca 45 minut cesty autobusem a skytrain (vlakem v oblacích) od arény. Zastávka ale byla přímo u arény, takže na dostupnost jsme si stěžovat nemohli. Před vstupem v 9 hodin ráno už se před arénou vytvořila šíleně dlouhá fronta lidí, kteří čekali na vstup dovnitř. Protože jsem si lístek neměla jak vyzvednout v neděli (kvůli pozdnímu příjezdu), musela jsem najít okénko č.12 u kterého mi vydali na můj pas press ticket.
Po rychlém obhlédnutí, co je před arénou, jsem se potřebovala co nejrychleji dostat do arény, protože začínal první zápas dvou týmů, kterým jsem fandila - Optic vs. Liquid. Vstup pro press byl jednodušší než pro klasické diváky. Ti museli projít bránou a nechat si kvůli bezpečnosti prošacovat všechny věci. Press vstup byl podobný s hráči z druhé strany. Nikdo nás ale neprohledával, což bylo podle mého názoru hodně nezodpovědné, ale na druhou stranu jsem chápala, proč to tak je. Nicméně jsem se se dostala dovnitř, musela jsem si „pípnout“ svůj lístek, aby se vědělo, že jsem uvnitř a hned poté jsem zamířila výtahem do pátého (nejvyššího) patra v aréně, kde mají press své prostory.
V prostorách pro press bylo připravené jídlo a pití a servírovala se tam vždy snídaně, oběd a večeře. Jenže to nejdůležitější bohužel vyřešené úplně dobře nebylo. Na velké obrazovky téměř nebylo vidět – koukali jsme na ně z boku, takže byl obraz hodně zkreslený, a televize, které měl press k dispozici, měly opožděný zvuk. Byl odtamtud každopádně krásný pohled na celou arénu.
Protože jsem přišla hlavně kvůli esportu a chtěla jsem vidět hry, vydala jsem se do prostoru pro klasické diváky, kde jsem poznala dva hráče, se kterými jsem tam pak trávila v podstatě celý týden (po čase se ukázalo, že jsou to bývalý vydavatelé různých custom her, bohužel jim ale čas nedovolil ve tvorbě pokračovat, tak alesopň tradičně jezdí na každý International).
Celý první den byl spíše rozkoukávací. Po hrách jsem si vlezla na chodbu, kde pořád někdo chodil, běhal nebo stál frontu na záchody (jen ty pánské haha). Nastavila jsem si gimble s tím, že jdu zapnout stream a ukázat lidem, jaký je tam chaos, jak vypadá aréna, co jsme dostali v batohu a další zajímavosti.
Stream jsem zapla, arénu jsem ukázala na rychlo očkem, šla jsem k Secret shopu a internet mi po deseti minutách spadl. Celý den jsem s Ondrou vykomunikovávala, proč mi připojení nefunguje, co můžu udělat proto, aby mi to šlo a zároveň jsem se dívala na hry a přidávala instastories, protože internet od té doby fungoval, jak se mu zrovna chtělo. Večer po poslední hře se celá aréna zvedla a po velké frontě se člověk dostal zpět na Skytrain, aby mohl jet domů (bylo asi devět hodin večer).
Do příštího dílu vám napíšu více dnů dohromady.
